Rok 2003 a já zrovna končím docházku povinné základní školy. Na české a slovenské scéně do té doby panuje víceméně klid a mír. První tuzemský rap se mi dostal do uší v roce 2001, a tak není divu, že to co přišlo “teď”, jen tak někdo nepochopil. Když se na kompilaci East Side Unia 3 objevil track 2005, od v té době neznámých Super Croo, ptal jsem se sám sebe jak je vůbec možný, aby rap zněl takhle krutě! Nicméně, to že se něco podobného stane, už naznačila futuristická produkce a nekompromisní rýmy od KO Kru na Mad Drum kompilaci From Amsterdam To Praha. Moje očekávání se pak umocnilo o pár měsíců později, a to s vydáním prvního singlu z desky, která navždy změnila český rap.
Všichni už musí vědět, že mám na mysli Toxic Funk a singl Supersonic, který je i dle jejich slov “nejčistším zachycením atmosféry alba”. Na serveru Boombap.cz se před vydáním alba objevily audio ukázky a nejen já jsem byl doslova znásilněn tím, co jsem slyšel. Do doby, než jsem měl CD v ruce, jsem nepřestal být nervózní. Problémy s vylisováním explicitního materiálu v továrně kde se vyráběly i desky kapel jako Orlík, způsobily komplikace a jakékoliv odložení releasu bylo pro fans horší, než pro dítě čekání na Vánoce. Onen den nastal před 10 lety a kromě mnoha dalších faktů zůstává do dnes asi nejzlomovějším v pomyslných kronikách scény.
Naprostá drzost, svoboda a nespoutanost způsobila šílenství jménem Hugo Toxxx a James Cole. Několik kapel po jejich narážkách přestalo s aktivní kariérou, celebrity se chytají za hlavu v čele s Dádou Patrasovou, která dokonce podává údajnou žalobu a nastává nová éra. Hymny jako Fotky z novin, Supersonic, Baby, Waldemar a další jsou i dnes naprosto nadčasovými záležitostmi a ten kdo má doma svou kopii, může být opravdu hrdým majitelem. Já osobně vidím v minulosti 2 milníky, a to Repertoár s Toxic Funkem. Jestli vyjde pro mně ještě srovnatelná deska, uvidíme v budoucnu, jisté je ale jedno, od vydání TF se český rap dělí na dobu před a po něm.
