Profil > Fat Joe

Fat Joe se narodil jako Joseph Antonio Cartagena 19. srpna 1970 v Bronxu v New York City. Jeho rodiče jsou portorikánského a kubánského původu a bydleli ve veřejném chudobinci. Tak se brzy začal mladý Joe živit sám a probíjet na ulicích newyorského velkoměsta…

Jeho bratr ho zasvětil do světa rapu a později ho také velmi ovlivnil další rapper s latinskými kořeny známý jako Big Pun. Spolu s ním je Joe považován za průkopníky latino rapu. Na svůj původ je patřičně hrdý, i když je občas kritizován za používání slova “nigga”.

Rapu se pořádně začal věnovat někdy kolem roku 1992, kdy si ještě říkal Fat Joe Da Gangsta. Byl členem kapely D.I.T.C. (Diggin’ In The Crates). V té době získali smlouvu u společnosti Relativity Records. Joeovo debutové album Represent pak vychází 27. července 1993 právě pod Relativity ve spolupráci s novou Fat Joeovou značkou Terror Squad. Produkci si vzali na starost například Diamond D nebo The Beatnuts. Album uvedl legendární singl Flow Joe produkovaný Diamond Dm.

3. října 1995 pak rapper vydává druhé solové album nazvané Jealous One’s Envy opět pod Relativity a TS. První singl Success se i přes svůj název příliš neuchytil, nicméně ten druhý, Envy v rádiích zabodoval. Na albu se objevil například KRS-One nebo Big Pun. Produkci mají pak na svědomí Diamond D, L.E.S. nebo třeba i DJ Premier. Toto album bylo vesměs úspěšné, Joe se pak objevil například na remixu I Shot Ya od LL Cool J.

Rok 1998 patří Joeovu třetímu albu Don Cartagena. Na to podepsal exkluzivní smlouvu s Atlantic Records a vychází dne 1. září 1998. Album se stává velmi úspěšným a dostává se na sedmé místo v žebříčku Billboard 200. Jako hosté se objevili třeba Diddy, Jadakiss nebo Raekwon. Nechybí ani členové Joeova týmu Terror Squad, který tehdy tvořili Big Pun, Remy Ma, Cuban Link, Triple Seis, Armageddon a Prospect. Tímto albem jde Fat Joeova kariéra skutečně nahoru a brzy nato se objevuje po boku Jennifer Lopez na jejím singlu Feelin’ So Good.

Se čtvrtým album Fat Joe přichází v prosinci 2001. Deska dostala název J.O.S.E. (Jealous Ones Still Envy) a vydává ji Terror Squad, Atlantic a Warner Records. Album se dostává na číslo 21 v hitparádě Billboard 200 a dnes má již platinovou desku, když se do roku 2012 prodalo necelých dva miliony kusů. Pilotní singl We Thuggin’ hostuje R. Kelly a produkuje Ron G. Veleúspěšným se pak stává ovšem jeho následovník What’s Luv s Ashanti a Ja Rulem s produkcí Irv Gottiho. Na albu se dále podíleli například Ludacris nebo Busta Rhymes, z producentů pak The Alchemist či Cool & Dre.

Další album Loyalty přišlo na řadu v listopadu 2002. Nebylo tak úspěšným jako jeho předchůdce, i tak ovšem obsadilo slušné 31. místo v Billboard 200. Pilotní singl All I Need produkovalo duo Cool & Dre a hostovali Armageddon s Tony Sunshinem.

V červenci 2004 pak vychází album Joeově gangu Terror Squad. Dostává název True Story a kraluje mu hitovka Lean Back produkovaná Scott Storchem. Ta ovládla snad všechny kluby a můžeme ji na parties slýchat ještě dodnes. Jako producenta zde snad poprvé můžeme zaznamenat i nového člena DJ Khaleda.

14. června 2005 vychází Joeova šestá studiovka All Or Nothing. V prvním týdnu se prodává 106 500 kusů, celkově pak přes půl milionu kopií. Asi nejvýraznější skladbou je diss na 50 Centa pojmenovaný My FoFo produkovaný duem Cool & Dre. Fiddy začal Joea dissovat po tracku New York s Ja Rulem a Jadakissem. Joe mu v dissu zase vyčítá, že zatímco on mluví pravdu a má plný nárok na svou přezdívku Joey Crack, 50 Cent je lhář a více než jeho viděl v ulicích New Yorku i Michaela Jordana. Dobře se nám do paměti zapsal i singl Get It Poppin’ s Nellym. Na albu se dále podílí lidé jako Mary J. Blige, Eminem a R. Kelly.

Ve stejném roce 50 Cent ještě stihne Fat Joea dissovat v tracku Piggy Bank na svén albu The Massacre a beef mezi nimi pokračoval až do loňského roku, kdy se usmířili a na památku Chris Lightyho si potřásli rukou.

14. listopadu 2006 vychází album Me, Myself & I pod novou smlouvou u Virgin Records. Albu předchází hit Make It Rain s Lil Waynem a produkcí Scott Storche. Dále se na albu podílí například The Game. Album se dostává na třináctou pozici v Billboard Hot a prodává se slabších 206 000 kusů.

11. března 2008 vychází Fat Joeovi osmé studiové album The Elephant In The Room pod Terror Squad a Imperial. Pilotní singl I Won’t Tell hostuje J. Holiday, následuje Ain’t Sayin’ Nothin’ s produkcí od Cool & Dre. Druhá polovina tohoto dua si na tracku střihla i refrén. Dále jej hostoval floridský Plies. Na albu se dále objevili třeba Lil Wayne nebo KRS-One. Po vydání alba vydává jeho rival 50 Cent video se sehraným pohřbem, kde oplakává konec Fat Joevy kariéry.

Deváté Joeovo album J.O.S.E. 2 vychází pak 6. října 2009. Prvním singlem se stává věc One s Akonem a produkcí The Inkredibles. Následuje Aloha s Rico Love. Alba se v prvním týdnu prodává kolem 11 000 kopií a dále se na něm podíleli třeba Ron Browz, Pleasure P nebo Lil Kim.

V březnu 2010 se Fat Joe upisuje E1 Music. 27. července zde pak vydává své desáté album The Darkside Volume 1. V prvním týdnu se ho prodává okolo 11 000 kusů. Prvním singlem se stává (Ha Ha) Slow Down s Jeezym produkovaný Scoop DeVille, následuje jej If It Ain’t About Money s Trey Songzem a produkcí od Cool & Dre.

V roce 2011 vydává Joe mixtape nazvaný prostě Darkside Vol. 2. Ještě ten rok vychází první singl z jeho připravovaného jedenáctého alba. Singl nese název Another Round, hostuje jej Chris Brown a produkovali Cool & Dre spolu s Young Ladem.

V září 2012 pak vychází druhý singl Yellow Tape s hvězdným týmem ve složení Lil Wayne, French Montana a ASAP Rocky. Následoval singl Ballin’, který hostoval Wiz Khalifa společně s Teyanou Taylor. V srpnu 2013 se potom ven dostala skladba Love Me Long Time s Futurem a o něco později zase singl Another Day s Rick Rossem, French Montanou a Tiarou Thomas. Zatím poslední vlaštovkou z chystaného alba je relativní novinka Stressin’ s Jennifer Lopez. Co se týče hostů, nenechává tedy Joey Crack očividně nic náhodě. Uvidíme kdy se dosud nepojmenované album dostane ven.