Martin Fuksa vyměnil pádlo za běžky a touží uspět v Jizerské 50


Martin Fuksa na běžkách v Bedřichově

Nejlepší český rychlostní kanoista Martin Fuksa miluje výzvy. I proto se ve vrcholné fázi zimní přípravy o víkendu zúčastní profesionálního běžkařského závodu. A cíle nemá nízké. Ze soustředění z Bulharska si přivezl dobrou běžeckou formu. Co dalšího se mu na soustředění líbilo a jaké si přivezl gastronomické zážitky?

Jak jsi dosud spokojený se svou zimní přípravou?

Parádní, všechno splněné na nejvyšší počet bodů. Určitě spokojenost. Najezdili jsme toho hodně na běžkách, dost naplavali, naběhali i naposilovali. Dokonce jsme letos přidali i trochu víc trenažeru, tak jsem na to zvědavý. Snad jsme udělali dobrý základ pro léto.

Za tréninkovými podmínkami musíš v zimě cestovat do zahraničí, kde to máš nejradši?

Od roku 2017 jsme do zimní přípravy přidali Bulharsko, konkrétně Belmeken. Přijdu si tam jako Rocky, když byl na Sibiři a nikde kolem něj nic nebylo. Ve velkém tréninkovém komplexu máme všechno, co potřebujeme. Navíc ve velké nadmořské výšce. Tam jsme prostě měsíc zavření a makáme. Na jarní a zimní přípravu jezdíme každý rok do Portugalska a běžkovat do Bedřichova. Ale nedá se říct, že bych to měl někde nejradši. Všude je to trochu jiné a mám to tam rád.

Je pro vás kvůli tréninku na kanálu lepší, že je letos teplejší zima?

Teď je hlavní zimní příprava, taky je potřeba si od vody maličko odpočinout. Věnovali jsme se běžkám a rozvoji všeobecné přípravy, abychom mohli okolo půlky února vyrazit na vodu. Ale to nás čeká stejně Portugalsko, takže teplejší zimu v ČR jsme ani nevyužili.

Chystáš se na Jizerskou padesátku. Je běžecké lyžování tvým oblíbeným doplňkovým sportem?

Přidal jsem ho do svého tréninkového plánu asi před čtyřmi lety, kdy se mi podařilo pořídit trochu lepší vybavení. A hrozně mě to chytlo. I proto se letos chystám na Jizerskou 50, abych jen netrénoval, ale abych i viděl, jak na tom jsem oproti jiným běžkařům. Zatím nemám v plánu jezdit žádné velké mezinárodní závody, ale jednou bych to rád zkusil. Jen doufám, že se na víkendový závod trochu umoudří počasí a bude sníh.

Máš stanovený nějaký cíl?

Nikdy jsem si na tenhle závod cíl nedával, chtěl jsem si to jen odjet a splnit to. Když jsem jel prvně, byl jsem kolem stopadesátého místa. Ale v loňském roce jsem skončil asi sedmapadesátý, a to už mi přijde jako docela solidní umístění. Takže letos bych to chtěl minimálně zopakovat, nebo být i lepší.

Jaké je tvé běžkařské maximum?

To si vůbec nijak neměřím. Pro mě je maximum, že na jeden zátah ujedu padesát kilometrů.

V rámci tréninku ses vydal na hory do Bulharska. Jak ti seděly tamní kopce?

Asi se to k horám nehodí, ale čím míň kopců, tím pro mě líp. Jsem přece jen z polabské nížiny, tak vysoké kopce nejsou úplně pro mě. I proto mám nejradši Jizerky, kde toho vždycky najezdím spoustu a nemusím pořád někam „šplhat“. V Bulharsku naštěstí zase tolik velehor nebylo.

Při extrémním výdeji energie je potřeba ji zase doplnit. Seděla ti bulharská kuchyně?

Jídlo na mě zanechalo asi největší dojem. Místní kuchyně mi moc chutnala. Přišla mi trochu podobná jako ta naše, ale jídla byla trochu lépe dochucená. Objednal jsem si vždycky všechno z nabídky a nehorázně jsem se přejedl. Na běžkách jsem spálil opravdu hodně kalorií a energii je třeba doplnit.

Co tě v Bulharsku ještě oslovilo?

Do našeho tréninkového centra jezdí spousta sportovců z celého Bulharska. Potkal jsem se tam se zápasníky, plavci a dalšími. Je tam jedna velká parta a mě baví makat s více lidmi. Když vidím, jak dřou, chci makat o to víc. Jsme skupina sportovců mimo civilizaci s jedním velkým společným cílem. To mě baví.






architektura auta basket bike cestování design fashion filmy fitness fotografie graffiti hry hudba knihy komiksy kosmetika lifestyle mma MY BODY MY HEROES MY LIFE MY SOUL osobnosti ostatní sporty pozvánky reporty rozhovory seriály skate sneakers snow soutěže technologie tetování výstavy water zdravě