Bydlení je věc, kterou řeší asi každý z vás. Někteří bydlí v pronájmu a vlastní byt nebo dům je pro ně otázkou daleké budoucnosti. Doby, kdy se v Praze a větších městech stavělo hlavně pro rodiny s dětmi, už jsou trošku minulostí. Developeři se snaží přizpůsobit potřebám nejen dnešní generace mileniálů, ale také seniorů. Jaký je vlastně aktuální trend ve stavebnictví, kdo si bude moci dovolit sáhnout na hypotéku a kým se můžeme nechat inspirovat? To přinesla Konference Bydlení 20/21, kterou uspořádal magazín Reportér.
Švédský recept
Prvního bloku se ujal vedoucí prodeje projektu BoKlok Jerrie Kristianson. Ten představil švédský model řešení bytové krize, kterým by se mohli inspirovat developeři i u nás, protože jak jste si asi stačili všimnout, hlavně Praha se potýká posledních pár let s bytovou krizí. Tím je systém BoKlok, za kterým stojí obchodní síť IKEA a developerský gigant Skanska. Jestli tento koncept přijde i k nám, to je otázka, ale bydlet v domku z lega zní lákavě, ne? Zatím je to ale úspěšný projekt, který zažívá rozmach hlavně ve Skandinávii a pomalu se objevuje ve Velké Británii nebo v Německu.
A proč něco takového vůbec vzniklo? Ve Švédsku vznikla podobná situace jako u nás. Nízké platy a extrémně vysoké ceny bydlení nejdou moc dohromady, a tak se BoKlok orientuje hlavně na cílovou skupinu lidí s vysokým vzděláním a nižšími příjmy. Ideálním archetypem se pro ně stala zdravotní sestra. Aby si taková paní mohla dovolit vlastní bydlení, musela by v práci i spát. A tak se hrstce chytrých hlav zrodil v hlavě nápad vybudovat buňkové domy, které jsou kvalitní, zároveň levné a jejich minimální cena se odvíjí od výplat učitelek v mateřské školce. Garsonku si tak hravě pořídí v přepočtu zhruba za 2,3 milionu a to už jde.
Pražská situace
U nás je situace trošku složitější. Na každém rohu sice visí billboardy, které upozorňují na výstavbu nových residenčních projektů, ale i tak jich vzniká podezřele málo. Čím to je? Podle Ondřeje Boháče, ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a dalšího hosta diskuse, to není tak docela pravda:
Ono se staví, ale problém je v tom, že se nepovoluje. Spíše se dostavuje a my už dnes víme, že v následujících letech počty povolení ještě velmi dramaticky klesnou. Zároveň stále roste cena bydlení. A domnívám se, že ta situace teď není ještě nejhorší. Územní rozhodnutí v Praze je odvozeno od míry regulace a od náročnosti povolovacích procesů. Východiskem z toho je pak vytvoření jednoho stavebního úřadu v hlavním městě, namísto dvaadvaceti, což není procesně vůbec komplikované a je to věc, která je poměrně rychle dosažitelná. Dalším důležitým krokem je ten, aby Praha zvýšila podíl nájemního bydlení a vytvoření úplně nového zákona nebo změna výše regulační daně, která je hlavně v Praze ve srovnání s ostatními městy velmi vysoká.
Co se bude dít v následujících letech? Na tuto otázku se pak snažil odpovědět Ondřej Chybík, partner Chybik+Kristof Architects & Urban Designers, a téma zpracoval komplexně od měřítka čtvrti po měřítko bytu. Na bytovou problematiku se jejich studio dívá pěkně komplexně. Aby mohly být nové residenční projekty úspěšné a lidé měli zájem si v nich pořizovat bydlení, je zapotřebí, aby se nestavěly pouze samotné pěkné domy s barevnými fasádami.
„Když stavíte v 20. letech 21. století, tak to není jen o bytových domech. Myslíme si, že by v rámci výstavby developerských projektů mělo v jejich rámci vzniknout nějaké náměstí, komunitní centrum, kam může přijít kdokoli a zajít si tam třeba na kávu. Veřejné prostory, které nejsou jenom veřejná náměstí, ale jsou to také komunitní vnitrobloky,“ popisuje. V takových místech mohou vzniknout nejen prostory pro všechny generace, jako je třeba i dům s pečovatelskou službou, ale také nové pracovní příležitosti, a právě tímto směrem by se měl trh s nemovitostmi ubírat.
Získat hypotéku bude složitější
Přemýšlíte už alespoň vzdáleně nad tím, že byste si do budoucna vzali hypotéku a pořídili si něco vlastního? Tak zbystřete. Čísla jsou neúprosná a hypotéky se co nevidět ještě zpřísní. Hypotéční úvěry si vedou hezky, tvoří až 80 procent financování trhu bydlení. A tohle číslo ještě roste.
Co se ale zásadně změní, budou podmínky, které je nutné k získání úvěru splnit. „Od 1. října tohoto roku přichází další opatření na půjčování peněz do bydlení, z nichž vyplývají dvě věci. Měsíční splátka nesmí být vyšší než 45 procent vašeho čistého měsíčního příjmu a zároveň tato regulace říká, že výše úvěru nesmí přesáhnout devítinásobek ročního čistého příjmu. Což bude na trhu vidět. Patnácti až dvaceti procentům žadatelů o hypotéky tak nebude možno vyhovět,“ řekla na konferenci Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny. O vlastním bydlení se vám asi teda může jen zdát.
