Příběh české značky: Zahrada na niti. Japonské umění po česku


Otevřete dveře malého království a ucítíte nádhernou vůni květin. Uvnitř zpívají andulky a ze stropu visí záhadné koule, které vypadají úplně jako planetka B612 Malého prince s jeho baobabem. Zní vám to jako začátek pohádky? Tak trochu je. Přesně tak se totiž cítíte, jakmile vkročíte do jedinečného obchůdku zahradní architekty Lenky Hrubé, sympatické zakladatelky značky Zahrada na niti.

Cit pro rostliny

Lenka vyrůstala na pražském Smíchově, kde ve vnitrobloku pěstovala s rodiči všemožné rostliny a starala se o prastarou zahradu. Protože měla k pěstování rostlin od mala blízko, zdálo by se, že pro ni bylo studium zahradní architektury jasnou volbou.

„Sice jsem měla ke květinám a zahradničení vztah vždycky, ale studium zahradní architektury byla vlastně náhoda. Po gymplu jsem nevěděla, co přesně dělat. Chtěla jsem se věnovat něčemu uměleckému, protože mě vždy bavilo umění a ruční práce, ale zároveň mě lákaly přírodní obory, protože miluju přírodu. Pak jsem objevila tenhle obor a rozhodla se ho vystudovat na zemědělce. Sice tam byla spousta předmětů, které souvisely spíš se zemědělstvím než se zahradní architekturou, ale nakonec se ukázalo, že jsem z velké části nakonec uplatnila i znalosti právě z těchto neoblíbených předmětů. Vůbec nevím, jestli bych všechno, co dneska dělám, zvládla, kdybych ty znalosti o rostlinách neměla. Ale je otázkou, jestli je to spíše získané nebo už má člověk v sobě tak nějak přirozeně cit pro rostliny. Těžko říci, možná je to tak napůl,“ vzpomíná Lenka.

Hledání alternativy

Protože Lenka končila školu po krizi a pracovních příležitostí nebylo tolik, rozhodla se, že si otevře s kamarádkou vlastní ateliér. Navrhovaly terasy, balkóny a zahrady. Během té doby Lenka poznala svého nynějšího muže, který jí jako dárek přivezl z Amsterdamu rostlinu, která neměla žádný květináč a vypadala jako planetka Malého prince.

„Malý princ je moje oblíbená knížka a strašně se mi to líbilo. Asi půl roku jsem mechovou kouli s cypřišem pěstovala a až teprve potom jsem se začala zajímat, co to vlastně je. Nejdříve jsem si myslela, že jde o pouhý výstřelek nějakého amsterdamského floristy. Dost jsem se ale spletla. Ta koule se jmenuje kokedama a je to tradiční japonská technika pěstování rostlin. Moc informací o ní na internetu ale nebylo, a to ani v angličtině, tak jsem si první informace zjišťovala přes překladač, kdy jsem si texty překládala z japonských znaků do angličtiny a poprvé zjistila, že kokedama znamená v japonštině mechová koule. Úplně jsem tomuto stylu pěstování rostlin propadla, a tak jsem si zkusila vyrobit svoji vlastní kokedamu. V Japonsku se vyrábí hlavně z bonsají, ale ty jsou poměrně náročné na pěstování, tak jsem hledala alternativu, a tu jsem našla v pokojových rostlinách,“ vysvětluje Lenka.

Začínala s dárky

Aby se kokedamám dařilo i v našem prostředí, musela Lenka vymyslet vlastní směs substrátů, protože ne všechny rostliny jsou schopné žít v japonském jílu, který je hlavní složkou směsi na výrobu kokedam. A právě tehdy jí nejvíce pomohly všechny znalosti z pedologie a výživy rostlin, které získala na univerzitě. První kokedamy putovaly Lenčiným přátelům jako dárky a sklízela s nimi obrovský úspěch.

„Všichni po mně chtěli další a další rostliny a mého muže pak jednou napadlo, že bych si mohla otevřít obchod. V té době jsem byla trochu otrávená, že nemám tolik zakázek, kolik bych si přála, protože je to u nás s tím projektováním zahrad náročnější. Většinou je to to poslední, co lidé řeší, když si staví dům. Měla jsem trochu odlišnou představu, jak bude svět s diplomem v kapse vypadat. Když mi můj muž před těmi šesti lety vymyslel kokedamový obchod, odpověděla jsem mu, že se asi zbláznil, že jsem nikdy nic neprodávala a nic o tom nevím. Samozřejmě mi to ale nedalo, hned jsem si vymyslela název Zahrada na niti a začala jsem se poohlížet po nějakém vhodném místu, kde bych si krámek mohla otevřít a přece jen to zkusit. Trvalo to asi pět měsíců a pak jsem našla úžasný prostor ve Školské ulici, kde najdete Zahradu na niti dodnes. Je to skvělá ulice, sice se na první pohled zdá jako taková zapadlá ulička, ale spousta lidí si tudy zkracuje cestu a navíc, nevím, čím to je, ale když řeknu Školská, tak všichni ví, kde to je,“ říká s úsměvem.

Mikrosvěty ve skle

Protože si Lenka vymyslela název značky Zahrada na niti a chtěla zachovat její koncept, začínala s květinami, které jsou určené k zavěšení do prostoru. „První byly kokedamy a aerária. Aerária jsou závěsné skleněné baňky, které podle mých návrhů vyrábí čeští skláří na severu Čech. Aerária pak osazuji různými druhy rostlin a tak vznikají takové malé mikrosvěty ve skle,“ vysvětluje.

„Na začátku mi hodně pomohl můj muž, protože jsem neměla žádný byznys plán a vůbec mi nedošlo, že do podnikání budu dlouhou dobu peníze hlavně vkládat, než se začnou vracet. Takže prvních pár měsíců bylo krušných, zákazníků moc nebylo. Ale pak jsem začala řešit marketing, založila Facebook, vytvořila  jsem e-shop, aby byly věci dostupné i těm, kteří to mají ke mně daleko, a aby se kdokoliv mohl podívat na sortiment Zahrady na niti. Dost často se mě lidé ptají, jestli neplánuji otevírat nějaké další pobočky, ale já ze Zahrady na niti nechci dělat nějaký řetězec. Chci, aby byla jedinečná a unikátní, nechci se stát jen manažerkou, co řeší provoz, a už nikdy nemít ruce od hlíny. Peníze nejsou to hlavní, dělám svou práci proto, že mě baví a naplňuje, to že mě můj projekt uživí a mohu si být vlastním pánem je ta nejlepší odměna“ doplňuje.

Co by kdyby

V Lenčině krámku můžete kromě rostlin a aerárií různých tvarů najít také všechno možné, čím lze ozdobit zahradu, dům či byt. „Snažím se, aby všechno, co tady nabízím, bylo české nebo alespoň evropské. Postupem času jsem do svého portfolia zařadila produkty lidí, kteří dělají zase trochu něco jiného. Mám tady ručně vyráběná terária svařovaná technikou tiffany od jedné vitrážistky, pak tady mám budky pro včely samotářky a hmyz, které vyrábí mladý truhlář na Moravě, betonové květináče ze Slovenska, taky jsem oslovila kamarádky, které dělají šperky, a mám tady šperky z květin, mám i lapače snů od Češky, která žije na Srí Lance. Je to taková galerie, kde jsem svojí vlastní kurátorkou. Vybírám pro Zahradu na niti produkty, které pokud možno zapadají do konceptu, hlavním kritériem je ale můj vkus, prodávám jen to, co se mi líbí,“ říká majitelka značky Zahrada na niti.

Co by dělala, kdyby neměla Zahradu na niti? „Moc mě baví koncept květinových farem, kdy si firmy pronajmou pozemek a pěstují na něm vlastní fair trade řezané květiny. To se teď začíná rozjíždět a to je skvělé. Dělají to třeba Kytky od potoka nebo Loukykvět. Když si jdete koupit květiny do květinářství, mají tam květiny z holandských květinových burz, kam se dodávají z různých míst po světě a jsou chemicky ošetřované a pěstované nejspíš za ne úplně fér podmínek. Tady víte, kdo květiny pěstoval, jakým způsobem a že jsou vždy čerstvé. Sortiment se mění podle toho, co zrovna roste. Můžete si u nich objednat i květinové předplatné. Je to poctivá práce, která má hodnotu včetně té udržitelné. Dělají to lidé, kteří k tomu mají vztah, musí o tom něco vědět a takové lidi já podporuji a umím si představit, že kdybych neměla Zahradu na niti, je to něco, co by mě určitě zajímalo,“ říká.

Přineste starou květinu a odneste si novou

Lenka také občas spolupracuje s interiérovými designéry, kterým radí, které květiny použít do prostorů, které navrhují. Nedávno vznikla krásná spolupráce s architektem Kubou Marešem, který si na konci května v Plzni otevřel na střeše bývalého největšího kina v Evropě bar s kavárnou, kam Lenka dodala květiny.

„Kromě obchůdku jsem vymyslela tzv. „rostlinnou štafetu“, na které si lidé mohou vyměňovat rostliny. Vzniklo to tak, že mi sem občas lidé nosili řízky a přebytky rostlin, protože měli třeba rostlin a sazenic moc a nevěděli, kam s nimi. Tak jsem založila takový rostlinný secondhand, akci, na kterou můžete přinést jakékoliv rostliny, semena či řízky, které už nechcete, a zároveň si zase nějaké jiné odnést. O termínech konání Rostlinné štafety dávám vědět na svém blogu i Facebooku, kde vždy vytvořím událost. Minule se tady sešlo opravdu velké množství lidí a přijela i televize. Je to fajn věc. Ke štafetě jsem založila facebookovou skupinu, kde si mohou lidé psát i mimo akce a domluvit se na směně rostlin sami. Z toho mám velkou radost, že to funguje a vytváří to lidem úsměv na tváři,“ uzavírá Lenka.






architektura auta basket bike cestování design fashion filmy fitness fotografie graffiti hry hudba knihy komiksy kosmetika lifestyle mma MY BODY MY HEROES MY LIFE MY SOUL osobnosti ostatní sporty pozvánky reporty rozhovory seriály skate sneakers snow soutěže technologie tetování výstavy water zdravě


Jóga-Trip - cestování a pobyty s jógou Surf-Trip - surf, jóga a aktivní dovolená Sea You House - surf&jóga ubytování na Srí Lance Banger - magazín rapu, streetu a urban kultury Yezede s.r.o. - eventová agentura Neverdie - vše, co musíš vědět oard - Designová balanční deska LV Print - tiskárna s třicetiletou tradicí