Naše babičky v nich nosily nákupy a dnes jsou oblíbeným designovým eko hitem. Jak by to se síťovkami ale dopadlo, kdyby před lety neodmítla Karolína Pechová své babičce chodit na nákupy s igelitkou? Jaký je příběh stylové České síťovky?
Síťovou tašku vynalezl obratný český podnikatel Vavřín Krčil již za první republiky. Tehdy slavila velký úspěch, a to hlavně díky tomu, že pěkně vypadala, byla lehká a umožnila svému majiteli odnést velké množství věcí najednou, protože se dokázala hodně rozpínat. V prodeji tenkrát byly síťovky nákupní, vycházkové, loketní, ale také ramenové nebo síťovky určené pro sport a hry. Tehdy se síťovky dostaly i do Kanady, Švýcarska, Německa, Rakouska nebo také do Afriky. Dočasný rozmach ale zastavila válka a s ní i znárodnění Krčilova podniku.
Po dalších neúspěšných pokusech o renesanci přišel rok 2012, kdy se díky Karolíně zrodil nový brand Česká síťovka. „Vzniklo to dost vtipně. Vlastně trochu díky mojí babičce a tomu, že neustále všechno schraňovala. Když mě jednou poslala na nákup a řekla mi, ať si s sebou vezmu igelitku, poprosila jsem ji, jestli by neměla něco jiného, že nebudu chodit s igelitkou. A tak mi někde vyštrachala síťovku, se kterou kdysi na nákupy běžně chodila. Mně to přišlo super a začala jsem pátrat po tom, jestli se síťovky u nás pořád vyrábí. Zajímalo mě, jak dříve síťovky vypadaly, a napadlo mě ze síťovky udělat trend. A tak jsem se do toho pustila,“ vzpomíná na začátky Karolína.
Síťovky jako firemní dárek
Na začátku Karolíně pomohl velmi jednoduchý web, díky kterému získala první velkou zakázku pro Skansku, která chtěla vyrobit síťovky jako dárek. „Když si mě tenkrát pozvali na schůzku, napadlo mě během ní, že by se mohla síťovka přebalit papírem, který by mohl zároveň fungovat jako marketingový nástroj, jak komunikovat nějaký příběh. Strašně se to chytlo, a tak si ho dodnes na obalu přečíst můžete. Byla to velmi příjemná spolupráce a navazují na ni další. Díky takovým zakázkám pak mohu budovat brand jako takový, protože jinak by se firma neuživila, a to hlavně na začátku,“ vysvětluje Karolína.
„Českou síťovku osobně nevnímám jako retro, dala by se například přiřadit k botaskám. To nebyly úplně krásné boty, podobně, jako má třeba někdo zažitou síťovku. Dnes jsou z nich ale super cool boty, které jsou krásné a lidi je milují. Těch věcí je takových víc a já nějak cítím, že je to naše národní dědictví. Často slýchávám: „Jé, to už se to zase vrací do módy? To je nějaké retro?“ Já v tom lidi ale nechávám. Žádné retro z toho dělat nechci, musí to pochopit sami. Vyrábíme širší škálu síťovek, od těch nejlevnějších po více propracované, které jsou už více módním doplňkem, namísto kabelky,“ říká Karolína.
Výroba
Všechny síťovky se vyrábí v České republice. A proto, že Karolína chtěla samotnou výrobou někomu pomoci, napadlo ji do výroby nějak zapojit sociálně znevýhodněné skupiny. „Prvně mě napadli důchodci, ale posléze se ukázalo, že budou nejschůdnější cestou chráněné dílny. Vydala jsem se proto tímto směrem a dnes spolupracujeme externě s chráněnou dílnou na Mělníku, kde je 90 % jejich výrobní kapacity vyblokováno pro síťovku. Je tam naše hlavní výrobní základna a sklad. Kromě chráněné dílny pro nás šije také pět švadlen a máme ještě jednu malou dílničku v Líšnici. Dále mám rozjednané další možné spolupráce s menšími dílnami,“ vysvětluje Karolína.
Na paní, které jsou v důchodu, ale Karolína pořád myslí. „Chtěla bych, aby byla v Praze taková dovýroba, kde by se tašky už jen balily, a to by mohly dělat důchodkyně. Mohly by chodit párkrát do týdne. Myslím si, že starší lidé občas ztrácí smysl života, zvlášť v momentě, kdy nemají vnoučata nebo jsou od nich daleko. Bavilo by mě, že by babičky měly kam chodit a mohly si spolu povídat, podobně jako se to dělávalo dříve při draní peří,“ říká s úsměvem Karolína.
Pod značkou Česká síťovka se aktuálně prodává pět druhů síťovek. „Pořád testujeme nová vlákna a vymýšlím nové modely. Pořídit si můžete úplně od té nejlevnější síťovky z umělého vlákna až po krásné bavlněné tašky. Vymyslela jsem také speciální vlákno, díky kterému se síťovka parádně roztáhne a super je, že je navíc přírodní. V budoucnu bych chtěla rozšířit portfolio tašek ještě o další. Mám rozdělaných asi pět prototypů, včetně tzv. switch off. Chtěla bych udělat síťovky s koženými uchy, přesněji z imitace kůže. Dnes existují třeba z drtí ananasů nebo banánových šlupek a vypadají super,“ dodává.
Je to náročný proces
Celá značka stojí na dvou, maximálně třech lidech. Karolína vymýšlí design, obstarává veškerý materiál, koriguje produkci a síťovky pak musí prodat, což je pro ni zdlouhavé. Podstatnou část sehrává také její kolegyně, která koordinuje reklamní zakázky a hodně pomáhá s administrativou.
„Prodejních kanálů není málo, ale je fakt těžké vsadit na jednu kartu. Máme už poptávky ze zahraničí, spolupracujeme s Polskem, Holandskem, Německem a dodáváme i do Austrálie. Problém ale v zahraničí je s tím, že supermarkety tlačí hodně na cenu. A já ze síťovky zase nechci dělat úplně spotřební zboží. Snažím se z ní udělat značku, která má nějaký status. Aby lidé tím, že ji nosí, vyjadřovali, že mají nějakou odpovědnost a nechtějí používat jednorázové obaly. Síťovku také vnímám jako beach bag. Teď je to navíc aktuální, v momentě, kdy se řeší plasty v oceánech,“ říká Karolína.
Kde si můžete síťovku pořídit?
Českou síťovku si můžete koupit na e-shopu, v síti prodejen Sklizeno, ve vybraných bio obchodech, ve Wine Food Marketu nebo v Lezeckém centru SmíchOFF, kde můžete Karolínu často potkat s její dcerou na stěně, nebo na dalších místech po celé České republice.
„Do budoucna bych chtěla vymyslet pěkný showroom s prodejnou. Uvolnila se teď jedna místnost v domě, kde máme kancelář a moc se mi líbí. Je to odsud kousek na Náplavku, docela sem chodí cizinci a chodí mi tady za rohem dcerka do školky. Tak doufám, že to v létě vyjde. Ráda bych tady udělala mini obchůdek a showroom, kam za mnou mohou přijít lidé na kafe si popovídat. Takové seznamovací místo. Moc se na to těším,“ uzavírá Karolína.
