Rozvod nebo rozchod rodičů s sebou přináší nejen spoustu emocí, ale často i těžká rozhodnutí o tom, kdo a jak se bude starat o dítě. Pokud se rodiče nedohodnou a doposud nebylo ve věci vydáno pravomocné rozhodnutí, musí zasáhnout soud – často i velmi rychle. Za současné právní úpravy se v těchto případech využívají takzvaná předběžná opatření, která ale mají svá úskalí: rozhoduje se bez slyšení druhé strany, často narychlo a bez nutnosti prokázat svá tvrzení. Právě proto byl předložen pozměňovací návrh zákona, který má do citlivých rodinných sporů přinést větší férovost a zohlednit jejich specifika. Nově navrhovaný institut prozatímního rozhodnutí by měl dát větší prostor oběma rodičům i dětem a vytvářet podmínky pro to, aby se řešení hledalo otevřeněji – a s větším respektem k rodině jako celku.
Nový institut rodinného práva – prozatímní rozhodnutí – by měl nahradit takzvané obecné předběžné opatření. To je jedním ze dvou předběžných opatření, který je v řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí využíván, přičemž rozdíl mezi nimi spočívá v jejich praktickém využití. Zvláštním předběžným opatřením se řeší krajní případy, kdy je dítě např. v ohrožení života nebo musí být ze závažných důvodů umístěno mimo péči rodičů. Obecné předběžné opatření se využívá v situacích, kdy není nutný zásah formou zvláštního předběžného opatření, ale je přesto potřeba, aby soud dočasně upravil poměry v rodině. Typicky jde o situace, kdy se rodiče nejsou před vydáním soudního rozhodnutí schopni dohodnout, kdo se bude o dítě starat, nebo pokud jeden z nich neplní svou vyživovací povinnost.
„Soud v těchto případech rozhoduje na základě návrhu jednoho z rodičů. Důležité ale je, že předběžné opatření se vydává bez soudního jednání – tedy bez možnosti, aby se k návrhu vyjádřil druhý rodič nebo samo dítě, o jehož poměrech se rozhoduje. A to může být problém. Rozhodnutí pak přijde nečekaně jako blesk z čistého nebe – a dovedete si představit, že to rodinné vztahy spíš zkomplikuje, než zlepší,“ upozorňuje advokát Lukáš Duffek z kanceláře ROWAN LEGAL. Jako další slabinu vnímá i krátkou lhůtu sedmi dnů, ve které musí soud rozhodnout, která neposkytuje dostatek prostoru k hlubšímu posouzení situace.
Tyto nedostatky by měl vyřešit právě institut prozatímního rozhodnutí. Toto rozhodnutí by mělo být možné vydat na návrh jednoho z rodičů, v některých případech i bez návrhu. „Prozatímní rozhodnutí by mohlo výrazně posílit práva všech zúčastněných – rodičů i dětí. Oba rodiče by měli mít možnost se k návrhu vyjádřit, stejně tak i děti, samozřejmě s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost. Klíčové ale je, že rodiny už by nebyly vydané na milost jednostrannému návrhu jednoho rodiče. Novela jasně ukazuje, že upřednostňuje domluvu mezi rodiči. Ten, kdo by návrh podával, bude muset doložit, že se pokusil o komunikaci s druhým rodičem, případně proč k ní nedošlo. A hlavně – celé řízení už nebude probíhat bez jednání, ale v soudní síni nebo v jiném otevřeném prostředí, kde budou mít všichni jasnější přehled o tom, co se děje,“ vysvětluje Lukáš Duffek z ROWAN LEGAL.
Logicky se proto prodlouží i lhůta, ve které musí soud rozhodnout – ze sedmi dnů na maximálně tři měsíce. Slovo „maximálně“ je přitom důležité – stále platí, že rozhodnutí by mělo padnout co nejdříve, pokud to situace dovolí. Z toho důvodu se například omezí možnost odročit jednání, a naopak se posílí možnost, aby rodiče se soudem komunikovali i jinak než osobně – například telefonicky nebo e-mailem. Zůstává přitom zachován základní princip: jde o dočasné řešení.
„Předběžná opatření mají smysl pouze jako dočasná úprava poměrů dítěte – na nezbytně nutnou dobu. Doba trvání prozatímního opatření by dle návrhu novely měla být nejvýše 3 měsíce s případným možným prodloužením. Prozatímní rozhodnutí by mělo fungovat na podobném principu, jako předběžné opatření, jen by mělo být trochu lépe uzpůsobené praxi. Proti prozatímnímu rozhodnutí ale nebude možné podat odvolání, což nyní proti rozhodnutí o předběžném opatření možné je. Pokud ale soud během řízení prozatímní rozhodnutí zruší, změní nebo prodlouží, pak už bude opravný prostředek možný. V žádném případě ale nejde o konečné rozhodnutí, které by mělo předjímat výsledek hlavního řízení,“ uzavírá Lukáš Duffek z ROWAN LEGAL.
Až praxe by však ukázala, zda navrhované prozatímní rozhodnutí skutečně odpovídá specifikaci řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, a zda tento institut bude skutečně spravedlivější než dosavadní právní úprava obecného předběžného opatření.
Foto: ROWAN LEGAL
