Česká filmová a televizní akademie, která každoročně stojí za udílením cen Český lev, vybrala Nabarvené ptáče scenáristy, režiséra a producenta Václava Marhoula jako kandidáta na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Akademici vybírali z deseti českých hraných a dokumentárních filmů přihlášených jejich producenty. S větším počtem bodů skončily dále filmy Na střeše a Zlatý podraz. Hlasování probíhalo od 1. do 13. září 2019.
Film Nabarvené ptáče byl ve světové premiéře uveden před dvěma týdny na filmovém festivalu v Benátkách, kde získal značnou pozornost zahraničních médií i odborné veřejnosti a jeho tvůrci si odnesli ocenění od studentské poroty Film pro UNICEF. Snímek na motivy stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského nyní dostává příležitost reprezentovat českou kinematografii na v pořadí 92. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd, který se uskuteční 9. února 2020 v Los Angeles.
Bez kompromisů
Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zabývající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Kontroverze vyvolává i Marhoulova filmová adaptace.
„Jakmile jsem knihu v roce 2006 přečetl, věděl jsem, že ji chci natočit. Od roku 2008 jsem tomu pak podřídil veškeré úsilí,” říká Václav Marhoul, který napsal scénář, film režíroval i produkoval, a dodává: „Stojím si za každou vteřinou filmu, nejsou tam žádné kompromisy. A jsem rád, že touto cestou se mnou prošli bez zaváhání všichni, kdo na něm mají podíl. Od geniálního kameramana Vladimíra Smutného až po Harveyho Keitela či Stellana Skarsgårda.”
35 milimetrů
Natáčení filmu Nabarvené ptáče probíhalo průběžně po dobu 16 měsíců na celkem 43 lokacích na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Česku. Obnášelo přesně 100 filmovacích dnů s realizací 263 scénářových obrazů s 1520 záběry, na jejichž obsahové naplnění padlo celkem 3531 klapek.
Hlavní dětskou roli ztvárnil Petr Kotlár. V mezinárodním obsazení pak najdeme herce, jako jsou Udo Kier, Michaela Doležalová, Zdeněk Pecha, Lech Dyblik, Jitka Čvančarová, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel, Julian Sands, Júlia Valentová, Aleksej Kravčenko, Barry Pepper a další. Stěžejní je i role kameramana Vladimíra Smutného, který snímek natočil na 35milimetrový černobílý filmový materiál.
O režisérovi
Václav Marhoul (1960, Praha) je scenáristou, producentem a režisérem. Jeho filmy Mazaný Filip (2003) a především Tobruk (2008) získaly četná domácí i mezinárodní ocenění, včetně Českých lvů. Produkčně se podílel na snímcích Pražská pětka (1989) a Kouř (1990). Absolvoval produkci na FAMU, postupně pracoval pro Českou televizi či Krátký film.
Ve Filmovém Studiu AB Barrandov začínal jako asistent produkce, aby se pak nakonec v letech 1990–1997 stal jeho generálním ředitelem. V roce 1997 založil vlastní společnost Silver Screen s.r.o.
Češi na Oscarech
Ceny americké Akademie filmového umění a věd jsou považovány za nejprestižnější ocenění v oblasti filmu. Nominace na Oscary budou vyhlášeny 13. ledna 2020 a slavnostní ceremoniál proběhne 9. února 2020 v Los Angeles.
Dosud se podařilo cenu za nejlepší cizojazyčný film získat dvěma československým a jednomu českému filmu. V roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.
Šest dalších filmů získalo nominace americké Akademie filmového umění a věd: Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana v roce 1966 a Hoří má panenko téhož režiséra o dva roky později. Po druhé šel do boje o Oscara Jiří Menzel roku 1986 s filmem Vesničko má středisková, naopak svoji první nominaci získal Jan Svěrák za Obecnou školu v roce 1991. Roku 2000 vyjel do Los Angeles Jan Hřebejk s nominovaným filmem Musíme si pomáhat a roku 2003 zaujaly akademiky Želary Ondřeje Trojana.
