Recenze: Slyšeli jsme jako první desku Sbohem Roxano od Yzomandia

Tak dlouho očekávané album tady dlouho nebylo. My dostali šanci si ho pořádně vychutnat už pár dní před vydáním a jako první vám přinášíme recenzi. Jaký na nás deska udělala dojem?

Když jde o novou desku Yzomandiase, je pro nás těžké vyhnout se určitému bilancování. Z nejmladšího DJe ve hře se za deset let stala nejrelevantnější postava české rapové scény a když si pustíte právě jednu dekádu starý track nejmenované slovenské kapely, kdy (tehdy ještě) Logic hladově rapoval o tom, kde se vidí právě v roce 2018, tak… Stali jsme se vlastně svědky kariéry, která je ještě delší než předešlá věta. Za 10 let práce se dá stihnout opravdu hodně. O tom ve svých bestsellerech přece mluví i Malcolm Gladwell.

Synergie

Máme v ruce Jakubkovo čtvrté album, které je pro nás ale z určitého důvodu takovým „druhým debutem“. Poprvé je totiž vynechána přezdívka Logic a desku Sbohem Roxano vám prostě přináší Yzomandias. Zároveň je to také jakási úvodní kapitola do rapperova nového života. Roxana (kterou my děti 90. let známe z kultovního blockbusteru Goofy na výletě) je školní láskou mladého Maxe a pro Jakubka představuje metaforu všeho, co je už nenávratně pryč. Tenhle koncept by nás vlastně neměl překvapit – jen si vzpomeňte třeba na banger Pozdě.

Jak jsme už zmínili, deska se nám dostala do ruky (rozuměj do uší) několik dnů před vydáním a nutno dodat, že kdyby se tak nestalo, recenze by nepřipadala v úvahu. První poslech zkrátka nestačí. Už při něm ale nelze přehlédnout, že všechny skladby jsou mnohem kompaktnější, než tomu bylo u předchozích projektů. Často minimalistická produkce dovoluje plné převzetí kontroly vokálům a celkový zvuk se pohybuje v neuvěřitelné synergii chytlavosti a hloubky.

Na shledanou

Tohle opravdu není umělá snaha o líbivost. Spíše ukázka situace, že zvuk, který tady roky pilujete, má konečně moc ovládnout první příčky žebříčků. Sbohem Roxano je dokonalé na shledanou – všemu, co Yzomandias ve svém životě nadále nechce trpět. A jelikož se říká, že každý konec je zároveň i novým začátkem, máme pocit, že se Jakubkovi pomalu, ale jistě otevírají dveře do světa.

Otázky na jazykové a kulturní vyhraněnosti teď nechme stranou. Jedna věc je jistá, camp Milion+ dnes dokonale reprezentuje to, co na rapu jako žánru všichni milujeme. Kdysi tolik populární debaty o tom, že rapovat o penězích je v našich končinách směšné, blednou při pohledu na Jakubkovy zlaté grillz. Za dalších 10 let se nejspíše budeme zase všichni divit. Mezinárodní dotek dodají také dvě italské spolupráce. Producent Sick Luke z formace Dark Polo Gang svou hudbou zaštítil krom singlu WWW ještě úvodní skladbu a rapper Dark Side ze stejné formace zase přidal sloku na Ukážu ti jak.

Hosté

Ale zpět k desce. Produkci tentokrát obstaraly zejména méně tradiční jména jako Day Six, Dokkeytino nebo Kyle Junior. Dvorní producenti labelu Decky a Konex zde nemají ani jeden beat, oba se ale postavili za mikrofon, první jmenovaný ve své premiéře. Seznam hostů krom stájových kolegů ukrývá také překvapení jako Čis T nebo Smack. Skladba Poď blíž, na které obě tato jména hostují, zaručeně ovládne všechny kluby a trojice legendárních emcees nabízí to nejlepší ze tří světů. Rozhodně jeden z highlightů alba.

Dalšími vrcholy jsou rozhodně skladby Kordylery a Rehab. Na první jmenované dostaneme jedinečný feeling, který ještě umocní Decky na refrénu (!), zatímco závěrečná skladba více než poutavě objasňuje Jakubkův vztah a postoj k hudbě. Hostovačky v podání HasanaZmrda nebo Deckyho dokreslují tyto skladby jako naprosté vrcholy projektu.

Témata jsou tu klasická – ballin‘, rap, ženy a život. Deska ale není jakkoli plytká. Stáváme se svědky vyprávění příběhu interpreta, který do Čech přinesl rapový život – se světovým standardem. Když se ve výše zmíněném filmu Roxana loučí s mladým Maxem slovy – užij si koncert, uvidím tě na televizní obrazovce – je nám rázem jasné, že trefnější metaforu si Yzomandias mohl vybrat jen stěží. Tak tedy sbohem!

 

Jelikož nás hodně zaujala metafora za názvem alba, stejně jako jeho booklet, připravili jsme si pro vás menší bonus. Jak můžete vyčíst z kreditů, o obal se společně postarali Andreas Gold Štěpán Křížek. Právě ilustrátora Štěpána jsme se zeptali na příběh coveru:

Cover a grafika vychází z celovečeráku o Goofym, který jsem náhodou viděl jako malej. Kompoziční skici jsem vyladil s Andreasem, který mě povolal na pomoc. Změnili jsme pohled na scénu, zasadili ji do nový atmosféry a pobavili se o barvách. Já se pak na týden skryl domů a šmudlal jsem to na digitálním tabletu u brk a doom metalu. Já osobně do toho chtěl dostat trošku atmosféry à la Lynch Lost Highway nebo devadesátkových coverů knížek Stephena Kinga.

foto: Lousy Auber

architektura auta basket bike cestování design fashion filmy fitness fotografie graffiti hry hudba knihy komiksy kosmetika lifestyle mma MY BODY MY HEROES MY LIFE MY SOUL osobnosti ostatní sporty pozvánky reporty rozhovory seriály skate sneakers snow soutěže technologie tetování výstavy water zdravě