Ben Cristovao: Před pár lety jsem o hejtech zpíval, teď už je neřeším


Ben Cristovao

Činorodý muž, to je Ben Cristovao. Na hudební scéně slaví letos deset let velkým koncertem v Praze. Aktuálně vydal své nové EP Kontakt, které je jeho páté v pořadí.

U hudby ale jeho aktivity nezůstaly. Na vrcholové úrovni se věnuje brazilskému bojovému sportu jiu-jitsu a již několik let je velkým příznivcem veganské formy stravování.

„Vlastně nejvíc hejtů v současné době sklízím, když se lidem snažím vysvětlit, co je špatného na tom jíst určité věci. Třeba maso,“ říká dvaatřicetiletý zpěvák, textař a sportovec, který se stal jednou z tváří kampaně I love you hater značky Sprite. Kampaň se symbolem zeleného srdíčka chce ukázat, že nejlepší odpovědí na nenávist může být láska a že hejtování sice nemůžeme nechat zmizet, ale můžeme se vůči němu stát odolnými. Přečtěte si rozhovor s Benem.

Jak se vypořádáváš s hejty?

Přiznám se, že já už vlastně ani slovo hejt nepoužívám. Beru to jako reakce lidí, které jsou různé. Pět šest let zpátky jsme o hejtech dělali songy, ale teď už jsem dál. Je to stejné, jako když nám bylo patnáct a říkali jsme, že je něco trapný, ty seš trapnej, to je trapný. Taky už to teď neříkáme. Negativní komentáře na to, co dělám, beru jako reflexi, někdy konstruktivní, někdy mi to přijde i vtipný. Každopádně se mě nijak osobně nedotýkají, beru to jako součást toho, co dělám.

Co negativního ti lidé píšou?

Buď se to týká mojí rasy, nebo toho, co dělám, nebo toho, v co věřím a co propaguji. Vlastně nejvíc hejtů v současné době sklízím, když se lidem snažím vysvětlit, co je špatného na tom jíst určité věci. Třeba maso, protože to není žádná sranda ho v dnešní době jíst. Sem se nyní přesouvá ta negace.

Nikdy jsi to nenesl těžce?

Dřív určitě ano, člověk se s tím musí naučit pracovat, nebo se v tom bude utápět. Vybral jsem si první variantu. Je jasný, že mnoha lidem se nebude líbit, co dělám, v co věřím nebo jak vypadám. Hejty pro mě ale nejsou důležité, neovlivní to, jak tvořím hudbu, nebo to, jak mám na sebe nahlížet.

Dokážeš je tedy ignorovat?

Spíš jo. V extrémních případech, když se hejtuje opravdu hodně, tak mi to někdo z blízkých lidí obvykle řekne a já si to pak přečtu a snažím se z toho vyloudit alespoň nějaký smysl.

Překvapí tě ještě někdy něčím ti, kdo píší hejty?

Kolikrát svou neinformovaností. A taky tím, když je zkusím konfrontovat. Často berou zpátečku a začnou psát: já jsem to tak vlastně nemyslel. Já jen chtěl, abys odpověděl. Já tě poslouchám, mám tě rád…

Co bys poradil lidem, kteří negativní reakce neumí brát s takovým klidem?

Člověk si musí srovnat priority. Říct si, zda je to pro něj důležité a zhodnotit, jestli má kolem sebe ty správné lidi a zároveň nechávat pomalinku odcházet ty, s kterými mu není dobře. Někdy to není snadné dostat takové lidi z toho reálného světa, ale ve světě sociálních médií to jde snadno. Můžeš si vybrat, koho blokovat, mít uzamknutý profil, sledovat jen toho, kdo ti je sympatický. Tam je člověk exponovaný jen tak, jak chce on sám.





architektura auta basket bike cestování design fashion filmy fitness fotografie graffiti hry hudba knihy komiksy kosmetika lifestyle mma MY BODY MY HEROES MY LIFE MY SOUL osobnosti ostatní sporty pozvánky reporty rozhovory seriály skate sneakers snow soutěže technologie tetování výstavy water zdravě